Historie

Prvním Českým plaveckým klubem byl plavecký klub AC Sparta, který uspořádal na Vltavě závody mezi Střeleckým a Slovanským ostrovem 25.srpna 1895. Vrchním rozhodčím byl Ignát Herman. 1896 bylo první mezinárodní mistrovství koruny České na 2000m. 8.5.1897 vznikla Česká amateurská atletická unie, která sdružovala amatérské sporty včetně plavání. V roce 1902 vyšla první Česká pravidla plavání.

Od roku 1910 byla započata tradice tzv. distančních závodů, např.Štěchovice – Praha, ale i závod napříč Hradcem nebo napříč Chocní. Po tomto roce vznikají další plavecké kluby v Praze, Brně i jinde. Proto byl 12.února 1914 ustaven tzv. plavecký odbor ČAAU. Díky  potížím se vstupem do mezinárodní federace byla svolána  na 11.8.1914 valná hromada, která se ale po vypuknutí války již nesešla. Tehdejší představitelé plavání uskutečnili 19.ledna 1919 valnou hromadu a 21.prosince 1919 vznikl Český amatérský plavecký svaz (ČAPS).

Vlna rozvoje plaveckého sportu se nevyhnula ani Východním Čechám a Hradci Králové, kde byly tehdy výhodné podmínky pro plavání na dvou, tehdy čistých řekách a na čile se rozvíjejících plovárnách na řece Orlici. Na „Vojenské plovárně“ se scházeli vysokoškoláci a středoškoláci, členové akademického spolku „Dobroslav“ a vytvořili tzv. „Klub sprostých“ (rozuměj prostých).  Na sousední orlické „Občanské plovárně“ působil obdobný klub „Černá ruka“Z iniciativy těchto spolků byly po několik let pořádány slavnosti zvané „ Hold slunci“, jejichž součástí, kromě dalších akcí byly i plavecké závody. Z těchto dvou klubů vznikl z iniciativy tehdejšího medika a člena ČAPS Oldřicha Smetany (později lékař v Praze) „Plavecký klub Hradec Králové“. Dalšími zakladateli byl i pan Kostkan (celé jeho jméno neznám, ale od něho mám zaznamenány - z několika rozhovorů s 80 letým pánem - posledním tehdy žijícím zakladatelem klubu, informace o vzniku PKHK) a pan Otakar Sokol dlouholetý funkcionář Krajského svazu plaveckých sportů (rovněž již mnoho let nežijící). PKHK byl v ČAPS registrován pod číslem 33  dne 26. června 1924 jako první ve Východních Čechách.

Klub konal propagační závody na vorech Vojenské plovárny, ale i závody mezi náplavkami na Labi před dnešní tělocvičnou Sokol. Zde byla vytyčena trať 40m.

(Originální logo klubu – sférický trojúhelník se stylizovaným názvem klubu PKHK používá současný klub dodnes jen s doplněním názvu a dvou letopočtů). Členové klubu se pak podíleli na rozšíření plaveckých sportů v dalších místech v Červeném Kostelci, Jaroměři, Polici n.M. a jinde

V třicátých letech bylo městskou radou rozhodnuto o výstavbě krytého bazénu s umělým vlnobitím. PKHK tehdy protestoval proti netradiční délce bazénu (30m), která neumožňovala pořádání regulérních plaveckých závodů bez složité instalace obrátkové stěny a proti vlnobití, které snížilo hloubku bazénu ve vzdálenosti 25m a vyžádalo si i instalaci mříže na jediné obrátkové stěně. – Protest úspěšný nebyl. (Podobně jako o mnoho let později při výstavbě 50m bazénu nebyly akceptovány připomínky k chybám s ohledem na sportovní využití - např. šířka ochozu u prosklené stěny). Protože v tehdejším rozhodnutí zřejmě převýšilo společenské využití před využitím pro účely sportovní. Protože bazénů nebylo mnoho, přes technické nedostatky  se však zde pořádaly závody včetně i mistrovství republiky. Bazén byl využíván jak pro plavecký trénink tak i pro výuku plavání,  a to až do otevření 50m bazénu v sousedství.

Ze sporých informací o době 2.světové války víme, že  klub fungoval i v této době a že se někteří členové zapojili i do protifašistického odboje. Z této doby je i informace o Janu Šlerkovi – členu plaveckého klubu, který byl za okupace vězněn a v roce 1948 zemřel na následky věznění.

Po roce 1945  existoval plavecký oddíl Sokol Hradec 1, který po přijetí zákona státní péči o tělesnou výchovu a sport ( tzv. sjednocení tělesné výchovy) 14.července 1949 zanikl. Vznikly další oddíly jako Lokomotiva, Slovan, Žižka a další. Jako jejich pokračovatelé  vznikly následně plavecký oddíl Slávie a v roce 1962  plavecký oddíl Rudá Hvězda. V roce 1966 došlo ke sloučení plavců Slávie a Rudé Hvězdy , které pod názvem RH fungovaly až do roku 1989. Ve Slávii Hradec Králové pak zůstalo pouze vodní pólo, které funguje v této podobě do současnosti. Z tohoto období se výrazně prosadili za trenéra Jana Nagye, Petr Lohnický,- reprezentant a účastník OH v Tokiu 1964 jako jeden z tříčlenné reprezentace. Na 10. ME v Lipsku roku1962 se umístil na 400m volný způsob  4. místě časem 4:31,7 min (tento čas by byl solidní i v dnešní době) - později odešel do Slovenských Piešťan, a Jindřich Wágner, rovněž účastník ME, kde spolu s Lohnickým plaval  v obou štafetách ( později po roce 1968 emigroval do Austrálie).

Reorganizace vrcholového sportu v republice  způsobila zrušení plavecké základny v Hradci Králové a vedla k odchodu  trenéra Jana Nagye, posledního profesionálního trenéra v Hradci Králové. Od této chvíle až do současnosti jsou všichni trenéři a funkcionáři dobrovolní mimo svůj hlavní pracovní poměr. 

Za trenéra JUDr.Vojtěcha Čecha byla mistryní republiky na 200m prsa již ve svých 12 letech Zorka Čechová. I když se na mistrovstvích republiky umisťovali i další plavci  v republikových soutěžích na předních místech (Dagmar Gerguričová, Vojtěch Čech, Ota Bouše, i další.- především v mládežnických kategoriích).

Klub přes odpor tehdejších městských funkcionářů prosadil vznik „Střediska základního, zdokonalovacího plavání“, které začalo s plaveckou výukou všech škol v tehdejším okrese od září 1982. Toto středisko přetrvalo a v soukromých rukou pokračuje i do současnosti, i když již není součástí plaveckého klubu, ale účelovým zařízením školství. .

Po roce 1989 se Rudá hvězda změnila na Policejní sportovní klub, což se dotklo samozřejmě i plaveckého oddílu. V roce 1993 se plavecký oddíl od PSK oddělil, přijal původní tradiční název „Plavecký klub Hradec Králové“ včetně původního loga a jako samostatný plavecký klub byl Ministerstvem vnitra zaregistrován 14. 2. 1994.

Významná podpora  města Hradec Králové dotacemi na nájemné i na činnost mládeže umožnila, že se v závěru 90 let v klubu vytvořila silná skupina žen – reprezentantek ČR, které se zařadily do špičky Českého plavání. Jana Klusáčková, dívčím jménem Myšková-kraulařka, která drží České rekordy na tratích 100 a 200m volným způsobem, zúčastnila se olympijských her v Athénách v roce 2004 a v Pekingu 2008, několika mistrovství  Evropy i světa a světových Univerziád, mnohonásobná mistryně ČR. PharmDr. Gabriela Kostková, rodným jménem Poljaková (odchovankyně hradeckého plavání) – několikanásobná mistryně republiky v motýlkových tratích, Hana Paloušková – rovněž několikanásobná mistryně ČR v prsařských disciplínách. Tyto ženy, doplněné několika mladšími závodnicemi získaly 2. místo v Mistrovství ČR družstev v roce 2007 a 5.místo (po ukončení činnosti z důvodu odchodu na studia  některých závodnic) v roce 2008. Jana Klusáčková ukončila svou úspěšnou plaveckou kariéru po OH v Pekingu a Hana Paloušková odešla do sousedních Pardubic.

Podpora města se promítla v posledních letech i do úspěšné činnosti plavců žákovských a dorosteneckých kategoriích (např. Veronika Dvořáková, Petra Žilková, Martina Seidlová, Karolína Jašková, Monika Anděrová, Veronika Váňová, Marcela Bezvodová – již ukončily svou závodní činnost po odchodu na střední a vysoké školy – pravidelně se kvalifikovaly na Mistrovství ČR ve svých kategoriích v nich se umísťovaly na medailových místech nebo v první desítce). V současné době jsou neúspěšnějšími závodníky klubu, kteří se umísťují na čelných místech na mistrovských soutěžích včetně republikových Veronika Milerská, Dominika Josefová, Pavla Kormošová, Michal Mates, Jan Němec, Jan Kormoš  a další s úspěchy v regionálních a nemistrovských soutěžích.